Úvodní strana Kulturní a společenský odbor Kátce z historie naší župy a moravského Sokola

Kulturní a společenský odbor

červen 2018
Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Facebook

Facebook
Kátce z historie naší župy a moravského Sokola
Úterý, 27 Prosinec 2011 09:19

Krátce z historie naší župy a moravského Sokola

 

Prvním pokusem o  soustředění veškerého moravského Sokolstva v jeden celek  provedli JUDr. Ctibor Helcelet, Jan Rychman a J. Strnad. Na 8. prosince 1871 svolali delegáty všech jednot moravských do Brna. Zástupci 17 jednot, „uznávajíce důležitost zřízení společného ústředí,“  schválili navržené stanovy  první župy sokolské na Moravě. Tyto stanovy  byly  11. března  1872 úředně potvrzeny. Župní cvičení a valná hromada župy, připravovaná na 29. a 30. června 1872 v Prostějově byly však úředně zakázány.

Po 13 letech nepravidelné činnosti  župního zřízení na Moravě  se sešli v květnu 1885  zástupci tří jednot (Brno, Prostějov a Vyškov) a na 24. listopadu 1885 byla svolána do Prostějova valná hromada župní, na níž byly přijaty nové stanovy, které poskytovaly jednotám více volnosti a větší pole působnosti. Moravské místodržitelství je zamítlo, ale po odvolání byly výnosem ministerstva ze dne 14. července 1886 č. 7214 povoleny.

 

         Těžkopádnost tehdejšího župního  zřízení si vynutila rozdělení župy  začátkem roku 1890 na 3 a koncem téhož roku na 5 okrsků.  Jedním z nich byl okrsek Jihozápadní v Brně. Okrsky požívaly naprosté samostatnosti, měly svůj správní i technický výbor a předsednictvo.

Po dvouleté zkušenosti byly okrsky r. 1892 přeměněny v samostatné župy.  Tak vznikly župy Palackého ve Frenštátě p.R., Středomoravská v Přerově, Rastislavova v Brně,  Západomoravská v Třebíči a Komenského v Uh.Hradišti. Současně se také sdružilo těchto pět moravských žup v zemský celek a 6. listopadu 1892 utvořena Moravskoslezská obec sokolská. V roce 1893 je v této obci  sdruženo již 64 jednot  s 4428 členy a s 1355 cvičenci, z čehož na župu Rastislavovu připadalo více než 40%. Při svém založení čítala župa jen 5 jednot, v roce 1895 měla již 23 jednot.       

 

         Roku 1897 byla župa Rastislavova rozdělena na 2 celky : župu Krále Jiřího v Boskovicích se 14 jednotami  a župu Rastislavovu s 11 jednotami.

         V roce 1900 se  od župy Rastislavovy odloučily čtyři jednoty a spolu s novými jednotami okolo Vyškova vytvořily novou župu Husovu, která později přijala jméno Petra Chelčického, od r. 1921 se nazývala župou Milíčovou a nyní Dr.Bukovského.

         Župa Rastislavova měla koncem roku 1901 již opět 30 jednot. Na přímý rozkaz Moravskoslezské obce r. 1902 vznikla  nová župa Pernštejnská v Tišnově, kam přešlo 10 jednot ze župy Rastislavovy a 6 jednot z jižního okrsku župy Krále Jiřího.

         Župa Rastislavova se rozrůstala a v roce 1910   měla  48 jednot  a přes 3000 cvičenců (celkem 3800 dospělých, 550  dorostu  a  995  žactva). 

         Konečně r. 1913 se z župy Rastislavovy odloučila  II. sokolská župa v Brně, která po smrti náčelníka ČOS Dr. Jindry Vaníčka převzala jeho jméno.

 

Tak se stala župa  Rastislavova matkou čtyř moravských sokolských  žup. Roku 1925 přijala jméno zasloužilého náčelníka Moravskoslezské obce sokolské, třebíčského rodáka působícího v Brně,  Jana Máchala.

J.Nešpor

 

 

 
Copyright © 2018 Sokol Machal. Všechna práva vyhrazena.