Úvodní strana Kulturní a společenský odbor Historie župy Jana Máchala v Brně

Kulturní a společenský odbor

srpen 2018
Po Út St Čt So Ne
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Facebook

Facebook
Historie župy Jana Máchala v Brně
Pondělí, 05 Březen 2012 08:44

 

 

Historie župy Jana Máchala v Brně

 

Rok 2012  je rokem  150. výročí založení  - Tělocvičné jednoty Pražské,

 150. výročí založení – Tělocvičné jednoty v Brně  a dalších devíti tělocvičných spolků v Čechách. Vůdčími osobnostmi tělocvičného spolku byli v Praze Dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, v Brně MedDr. Jan Helcelet a o 6 let později jeho syn JUDr. Ctibor Helcelet – žák Tyršův.  Pražská tělocvičná jednota měla ve znaku a na svém praporu již od svého založení ptáka sokola s rozpjatými křídly  i když jí bylo povoleno název Sokol používat až o dva roky později.  První český tělocvičný spolek na Moravě mohl  používat název Sokol až od roku 1868, ale k sokolským myšlenkám se hlásil mnohem dřív.

Rakouské úřady také dlouho nechtěly povolit žádnou organizaci na vyšší úrovni i když o to členové sokolských  jednot usilovali.

Prvním pokusem o  soustředění veškerého moravského Sokolstva v jeden celek  provedli JUDr. Ctibor Helcelet, Jan Rychman a J. Strnad, kteří svolali na 8. prosince 1871 delegáty všech jednot moravských do Brna. Zástupci 17 jednot schválili stanovy  první župy sokolské na Moravě. Ty byly  11. března  1872 úředně potvrzeny. Župní cvičení a valná hromada župy, připravovaná na 29. a 30. června 1872 v Prostějově byly však úředně zakázány. 13 let byla činnost velmi nepravidelná.

v květnu 1885  se sešli zástupci tří jednot (Brno, Prostějov a Vyškov) a na 24. listopadu 1885 byla svolána do Prostějova valná hromada župní, na níž byly přijaty nové stanovy, které poskytovaly jednotám více volnosti a větší pole působnosti. Moravské místodržitelství je zamítlo, ale po odvolání byly výnosem ministerstva ze dne 14. července 1886 stanovy přijaty.

Pro těžkopádnost organizace byla župa po dvouleté činnosti  v roce  1890 rozdělena do pěti okrsků a ty byly  v  r. 1892 přeměněny v samostatné župy.  8. října 1892  vznikla (z jihozápadního okrsku)  Sokolská župa Rastislavova se sídlem v  Brně. To je tedy oficielní datum zahájení činnosti naší sokolské župy v Brně. Při svém založení čítala Rastislavova župa jen 5 jednot. Župa Palackého měla sídlo ve Frenštátě pod Radhoštěm, Středomoravská v Přerově,  Západomoravské v Třebíči a Komenského v Uherském Hradišti.

 Současně se těchto pět moravských žup sdružilo v zemský celek a 6. listopadu 1892 byla utvořena Moravskoslezská obec sokolská. V roce 1893 bylo  v této obci  64 jednot  s  4428 členy a s 1355 cvičenci.

          Rastislavova župa však měla v roce 1895 již 23 jednot. Roku 1897 byla rozdělena na 2 celky : V župě Rastislavově zůstalo 11  jednot a nově utvořená župa Krále Jiřího se sídlem v Boskovicích převzala 14 jednot.

          V roce 1900 se  od župy Rastislavovy odloučily jednoty Slavkov, Vyškov, Bučovice a Velešovice a spolu s novými jednotami okolo Vyškova vytvořily novou župu Husovu, která později přijala jméno Petra Chelčického, od r. 1921 se nazývala župou Milíčovou, a která od roku 1945  jméno Dr. Bukovského.

          Župa Rastislavova rychle rostla a koncem roku 1901 měla již opět 30 jednot. Okrsek tišnovský, který měl utvořit novou župu,  se bránil osamostatnění, ale rozdělení bylo přece provedeno na přímý rozkaz Moravskoslezské obce a tak  r. 1902 vznikla  nová župa Pernštejnská v Tišnově, kam přešlo 10 jednot ze župy Rastislavovy a 6 jednot z jižního okrsku župy Krále Jiřího.  V roce 1910   měla župa Rastislavova  48 jednot  a přes 3000 cvičenců (celkem 3800 dospělých členů, 550  dorostu  a  995  žactva).

          V  r. 1913 se z župy Rastislavovy odloučila  II. sokolská župa v Brně. Jan Hiller v té době doporučoval, aby byl v uznání snah a zásluh moravského průkopníka župního zřízení JUDr. Ctibora Helceleta přijat pro novou župu název „Brněnská župa Helceletova“. Ustavující valnou hromadou 14. 12. 1913 v Besedním domě však byl přijat název kratší (Brněnská župa Brněnská). Tato župa po smrti náčelníka Československé obce sokolské  Dr. Jindry Vaníčka převzala jeho jméno.

Tak byla  župa  Rastislavova matkou čtyř moravských sokolských  žup. Roku 1925 přijala jméno Jana Máchala, zasloužilého náčelníka Moravsko-Slezské obce sokolské, třebíčského rodáka působícího v Brně jako docent Kurzu pro vzdělání učitelů tělocviku na Masarykově univerzitě, zemského inspektora tělocviku na středních školách na Moravě a ve Slezsku a později starosty Sokola Třebíč.

 

          Ve výroční zprávě sokolské župy Jana Máchala za rok 1947 (dva roky po II. světové válce)  uvedl náčelník Karel Hrabec, že má župa 78 jednot a 16 poboček. V nich bylo zařazeno ve cvičení  2663 mužů, 1614 dorostenců a 3435 žáků. Náčelnice Blažena Melicharová uvádí nejvíce zařazených – cvičících 3793 žen, 2388 dorostenek a 4686 žákyň.(7712 mužských složek, 10.867 ženských složek – z toho 6456 dospělých a12.123 mládeže, celkem všech 18.579 cvičících.)

 

          Po obnově  Sokola a Československé obce sokolské po roce 1989 obnovil svou příslušnost k župě velký počet jednot a tak bylo v polovině roku 1992  v Sokolské župě Jana Máchala zařazeno 49 jednot.

 

V Brně v březnu 2012.

                                                                                                  J.Nešpor

 

 

 

Aktualizováno Pondělí, 05 Březen 2012 08:46
 
Copyright © 2018 Sokol Machal. Všechna práva vyhrazena.